18.06.2011 OSUDOVÉ OKAMŽIKY XX. STOLETÍ
Pět jsem dával dohromady knihu Osudové okamžiky XX. století. Na přání nakladatelství Albatros vlastně navazuje na Osudové okamžiky Československa. Když měo ni požádali, věděl jsem, čím chci začít a čím chci skončit: rusko-japonskou válkou a vstupem naší republiky do NATO. Ostatní kapitoly jsem dlouho zvažoval, domlouval se na nich s několika historiky. Říkal jsem si, že knihu musím koncipovat tak, že jedna událost vyvolává další.
Toto století nejvíc zasáhly dvě světové války. Nechtěl jsem o nich psát, protože si myslím, že byly něčeho důsledkem. Na první světové se kromě celé řady událostí podepsala slabost Ruska, vyjádření jak jeho porážkou od Japonska, tak revolucí roku 1905. Tahle slabost přinesla i bolševickou revoluci, která zase poznamenala takřka celé století. Bolševické Rusko a ponížení Německa vyzvedly Hitlera a vedly ke druhé světové válce. Tahle válka dala sílu Stalinovi, ale jeho imperiální choutky omezily americké atomové bomby, nicméně měl tolik odvahy, že vyhlásil válku studenou – ruský imperialismus chtěl pohltit ostatní svět, ale proti tomu se postavilo nově zrozené NATO. Druhá válka byla zdrojem celé plejády proměn: vzniku Izraele, rozpadu kolonií a uchopení moci čínskými komunisty. Stalinova smrt otřásla komunistickým světem. Nicméně Západ byl rozpolcen, proto se Chruščov pokusil vyzbrojit Kubu atomovými zbraněmi. Vpád sovětských divizí do Československa sjednotil a posílil NATO, současně zbavil západní mládeže a západních salonních komunistů iluzí o Sovětském svazu. Reagan a Gorbačov, byť jejich cíle byly rozdílné, ale nijak zásadní, nakonec vedly k nečekanému konci – k rozpadu komunistického impéria v Evropě a k rozvalu SSSR. Státy, které dřív podléhaly Kremlu a nyní získaly svobodu, se stále bály o svou nezávislost, a proto usilovaly o získání ochranného deštníku NATO.
Toto století nejvíc zasáhly dvě světové války. Nechtěl jsem o nich psát, protože si myslím, že byly něčeho důsledkem. Na první světové se kromě celé řady událostí podepsala slabost Ruska, vyjádření jak jeho porážkou od Japonska, tak revolucí roku 1905. Tahle slabost přinesla i bolševickou revoluci, která zase poznamenala takřka celé století. Bolševické Rusko a ponížení Německa vyzvedly Hitlera a vedly ke druhé světové válce. Tahle válka dala sílu Stalinovi, ale jeho imperiální choutky omezily americké atomové bomby, nicméně měl tolik odvahy, že vyhlásil válku studenou – ruský imperialismus chtěl pohltit ostatní svět, ale proti tomu se postavilo nově zrozené NATO. Druhá válka byla zdrojem celé plejády proměn: vzniku Izraele, rozpadu kolonií a uchopení moci čínskými komunisty. Stalinova smrt otřásla komunistickým světem. Nicméně Západ byl rozpolcen, proto se Chruščov pokusil vyzbrojit Kubu atomovými zbraněmi. Vpád sovětských divizí do Československa sjednotil a posílil NATO, současně zbavil západní mládeže a západních salonních komunistů iluzí o Sovětském svazu. Reagan a Gorbačov, byť jejich cíle byly rozdílné, ale nijak zásadní, nakonec vedly k nečekanému konci – k rozpadu komunistického impéria v Evropě a k rozvalu SSSR. Státy, které dřív podléhaly Kremlu a nyní získaly svobodu, se stále bály o svou nezávislost, a proto usilovaly o získání ochranného deštníku NATO.