knihy

15.12.2008 Moje knihy a televizní seriály

Když jsem se zakousl do kosmonautiky, uvědomil jsem si, že bych se měl pokusit přibližovat tuto techniku obyčejným lidem pomocí příběhů lidí, kteří to dělají. A tak jsem se pokusil napsat několik kapitol knihy a poslal jsem ji do nakladatelství Československý spisovatel. Kupodivu, za několik týdnmů jsem dostal odpověď, abych to dopsal. Dopsal jsem to, rukopis měl přes 500 stránek, ale dostal ho k redigování pan Josef Vohryzek, který mi řekl, že nemusím nic krátit. A v podstatě žádné připomínky neměl.

10.12.2008 VÝZNAČNÍ ČEŠTÍ LÉKAŘI, díl první

Když jsme loni psali s Martinou Riebauerovou knihu RYTÍŘI LÉKAŘSKÉHO STAVU, uvědomovali jsme si, že jsou u nás desítky, možná i stovky lékařů, které můžeme počítat mezi elitu. Některé známe z novin, z televize a rozhlasu, výjimečně některého z nich užene novinář a pořídí s ním knihu rozhovorů. Avšak ucelenější představa o těchto lékařích chybí.
Proto jsme se s majitelem nakladatelství Brána dohodli, že spolu s dalšími autory připravíme nejméně tři knihy příběhů českých lékařů, kteří dnes patří k elitě svého stavu. Současně uděláme rozhovory s jejich nejlepšími žáky, nástupci či zástupci. A naše hlavní hrdiny požádáme, aby se zamysleli nad budoucností svých oborů – deset let, to je obzor, na který už všichni vidí prostřednictvím odborné literatury, zatímco padesát let je budoucnost, nad níž se mohou beztrestně zasnít.

11.12.2006 ATOMOVÍ VYZVĚDAČI - úryvky

ÚVODEM: MUZEUM NEJSTRAŠNĚJŠĺCH ZBRANĺ

„1943 Úřadovna Santa Fe 1963
Vědecké laboratoře Los Alamos
Kalifornské univerzity
Všichni muži a ženy, kteří pracovali na první atomové pumě, prošli tímto portálem ke své tajemné práci v Los Alamos. Plod jejich sedmadvacetiměsíčního úsilí, zbraň, která ukončila druhou světovou válku, byl jedním z největších vědeckých činů všech dob...“

Stál jsem na malém čtvercovém nádvoříčku domu číslo 109 v ulici East Palace a četl jsem tabulku na stěně vedle dveří. Bylo horké léto 1969, z otevřených oken cestovní kanceláře klapaly psací stroje a v protějších oknech krámku s mexickými turistickými proprietami vybíraly zákaznice pestré šátky.
Ano, z tohoto zastrčeného koutku hlavního města amerického státu Nové Mexiko odcházeli slavní fyzici, ochuzeni o své tituly a ukryti pod všedními pseudonymy, na „Kopec“, aby tam zkonstruovali „věc“, která nakonec změnila klima tohoto světa.

11.12.2006 KOLUMBOVÉ VESMÍRU – 2. SOUBOJ O STANICE - úryvky

Úvodem: TRIUMF PORAŽENÝCH

„Víte, kdo zavinil, že jsme nepřistáli na Měsíci jako první my?“ snaží se rozehnat tísnivé ovzduší po skončení televizní reportáže z vycházky Neila Armstronga a Edwina „Buzze“ Aldrina po Měsíci generál Ťulin v létě 1969. „Kvůli Čertokově chybě,“ žertuje na účet náměstka hlavního konstruktéra dálkových raket. „V roce 1945 měl vyfouknout von Brauna Američanům, ale jemu se to nepodařilo.“

11.12.2006 KOLUMBOVÉ VESMÍRU – 1. SOUBOJ O MĚSÍC - úryvky

Úvod: I BAROMETR POLITICKÉHO STAVU SVĚTA

Ve středu 12. dubna 1961 v 9.07 hodin moskevského času startuje první kosmonaut světa – jmenuje se Jurij Gagarin. Americký radar v Turecku zaznamenává v 1.07 východoamerického času vypuštění rakety SS-6 ze základny v Ťuratamu. O 13 minut později zjišťuje stanice radiotechnické špionáže Shemya na jednom ze dvou malinkých ostrůvků Shemichi na Aleutských ostrovech vypuštění člověka. Po pěti minutách odesílá šifrovanou zprávu do Washingtonu.
Službukonající generál v Pentagonu telefonuje v 1.30 tuto informaci vědeckému poradci Bílého domu profesoru Jerome Wiesnerovi. Ten ji okamžitě sděluje tiskovému mluvčímu prezidenta Pierru Salingerovi. Od vypuštění Gagarina uplynulo 23 minut.

11.12.2006 KOSMIČTÍ ŠPIONI - úryvky

VIDÍME KAŽDÉHO Z VÁS!

Pomocí našich špionážních družic „můžeme vidět všechno“, a přitom můžeme identifikovat každého iráckého velitele, který by se pokoušel použít zbraní hromadného ničení – varoval Pentagon 18. března 2003 irácké vojáky na počátku tažení proti Saddámu Husajnovi. „Spojenci mají tak vyspělou satelitní techniku, která dovolí jejich silám sledovat přípravu a dopravu nukleárních, chemických a biologických zbraní,“ pravilo se arabsky a anglicky v letácích, které letadla shazovala nad iráckým územím. Spojenecké velení rozšířilo toto varování rovněž po internetu.
Třebaže to mohlo vypadat jako součást psychologické války a planá výhrůžka, kus pravdy se v tom skrýval. Už koncem osmdesátých let 20. století se sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan shodli na tom, že ze zpravodajských družic dostávají snímky, na kterých si mohou přečíst poznávací značky aut.

11.12.2006 KRÁLOVNY ŠPIONÁŽE - úryvky

Úvodem: Konec všech legend

Když se probíráme příběhy vyzvědaček 20. století, zjistíme, že o nejedné z nich se píše jako o „královně špionů“. Popravdě řečeno, mnohé jejich kousky k tomuto označení opravňují, ale jiné k tomu mají daleko – jenom se do role královen samy pasují. Zasloužily se o to mnohé z nich, když napsaly memoáry, ve kterých se oslavují, jiné zase velebili buď jejich nadřízení, případně si tím dodávali na vlastní důležitosti po jejich zatčení vyšetřovatelé. A na vrcholek téhle hierarchie se dostali spisovatelé, kteří z příběhů, o nichž se doslechli, napsali romány podle svých bujných představ.
Po první a po druhé světové válce, stejně jako za války studené, byly některé z těchto špionek tak slavné, že se o nich točily hrané filmy s prvotřídními hvězdami v titulních rolích. Samozřejmě k realitě měly tyhle příběhy daleko, nicméně slávu svých živých či mrtvých předloh šířily dál. To ukazují dokumenty z archivů, které se v posledních letech pozvolna otevírají.

11.12.2006 VYZVĚDAČKY POD RUKOU HVĚZDOU - úryvky

Z kapitoly 4. SOVĚTSKÁ AGENTKA VEDLE HITLERA

Po bujaré celonoční oslavě v moskevských ulicích přišla spousta lidí ve středu 9. května 1945 i na slavnostní vojenskou přehlídku. Zvítězili jsme nad Německem, porazili jsme Hitlera! Večer se sešla smetánka v Moskevském uměleckém divadle (MCHAT) na představení hry Antona Čechova Višňový sad.
Pozvánku dostala i vdova po autorovi Olga Leonardovna Knipperová-Čechovová. Před jednačtyřiceti léty, při premiéře tohoto dramatu, v něm hrála hlavní ženskou roli, Raněvskou. Tu dobu prožívala těžce – její manžel ležel na smrtelné posteli.
Koncem třicátých let, za Stalinova velkého teroru, tonula v obavách, aby si také na ni tajná policie něco nevymyslela a nezavřela ji. Sovětský vůdce Josef Stalin totiž trpěl obavami z cizinců – každého člověka cizího původu podezříval ze špionáže. Oba její rodiče byli Němci. Její bratr Vladimir bojoval v občanské válce pod admirálem Kolčakem proti Rudé armádě. Její milovaný synovec skladatel Lev Knipper vzdoroval bolševikům pod generálem Děnikinem na jihu Ruska. Ovšem nejhorší vysvědčení ji připravila její neteř Olga Čechovová – utekla před rudými do Berlína. Tam se stala divadelní a filmovou hvězdou, sám Adolf Hitler ji v roce 1936 udělil titul státní umělkyně.