kamarádi odcházejí

13.03.2013 Odešel Slávek Hubálek

V úterý podvečer mi zavolal bratr Mirek: „Zemřel Slávek Hubálek.“ Tahle zpráva mě zdrtila. Na dnešek jsem kvůli tomu špatně spal – Slávek, který si nikdy nestěžoval na zdraví.

11.07.2011 Zemřel Standa Bártl, můj učitel popularizace vědy

Dostal jsem mejlem zprávu, že umřel Jirka Svoboda, kdysi grafik redakce deníku Mladá fronta a potom i nakladatelství MF. Chtěl jsem na to upozornit Standu Bártla, dalšího borce z MF, vytočil jsem jeho telefonní číslo a ozval se vnuk: „Děda včera v neděli 10. července zemřel. Zradilo ho srdce.“

01.03.2010 Odešel neortodoxní vzdělanec Jarda Jirsa

Právě jsem dostal parte – dr. Jaroslav Jirsa 22. února zemřel, bylo mu 67 let.
Jardu jsem poznal někdy okolo roku 1967, kdy začal psát do Mladé fronty politické úvahy. Byl tehdy tuším asistentem politologie na Filozofické fakultě UK. Když začala normalizace, vyhodili ho, protože měl příliš neortodoxní názory a byl mimořádně vzdělaný, myslím, že každého normalizačního profesora by zahanboval.
Potom vedl, nevím však od kdy, antikvariát v Ječné ulici. Rád jsem tam za ním chodil – povídali jsme si o všem možném. Jarda nebyl disident v pravém slova smyslu, ale představoval ostrůvek svobodného myšlení, občas jsem se tam setkal s různými historiky, politology, sociology a dalšími lidmi, vesměs vyřazenými ze svých profesí.

03.04.2008 Umřel Vladimír Preclík

Sochař, řezbář, spisovatel a organizátor uměleckého života i školství – to všechno byl Vladimír Preclík. Umřel v noci na čtvrtek 3. dubna 2008, za několik týdnů by slavil sedmdesát devět. Pro mne a spoustu mých kamarádů měl velký význam – přivedl nás na myšlenku zajímavých večírků.

17.12.2007 Další dva odešli

Po návratu z týdenního objevování Malé Asie mě čekaly dvě nečekané zprávy na mailu – zemřeli Zdeněk Pokorný (60) a Jaromír Švamberk (81).

24.10.2007 Další kamarád se ani nerozloučil – Ivo Budil

Ve středu 24. října odpoledne mi volala kolegyně Eva Bobůrková: „Ivo Budil zemřel.“ Na portálu Českého rozhlasu jsem našel zmínku, že „po krátké těžké nemoci“. Bylo mu čtyřiasedmdesát, to zas není tolik.
Když jsme se nedávno na Akademii věd potkali, zmínil se, že byl delší dobu nemocný. „Jaké rozhovory se tedy vysílaly, když jsi nebyl?“ chtěl jsem vědět. Ivo v poslední době totiž dělal každý den desetiminutové rozhovory s vědci a dalšími lidmi pro rádio Leonardo. „Reprizovali staré věci,“ odpověděl.

27.04.2007 Taky Láďa Křivský nás opustil

V úterý 24. dubna zemřel dr. Ladislav Křivský, astronom z Ondřejova – ohlásil Ivo Budil na rádiu Leonardo. Další kamarád, který nenávratně odešel.

Jeho ondřejovské panoptikum

Měl jsem Láďu rád. Ani nevím, kdy jsme se sblížili. Když přišel s teorií o katastrofických důsledcích dopadů komet a asteroidů na Zemi, tak jsem ji v Mladé frontě otiskl – a někteří jeho kolegové s poněkud konzervativním myšlením mě vytýkali, že uveřejňuji pavědecké teorie.

28.03.2007 „Hříšňák“ se ani nerozloučil

Jsou lidé, kteří odcházejí náhle a bez rozloučení. Dneska jsem se dočetl, že včera ráno zemřel Pavel Hříšný, známý jako Frýbort, autor Veksláka a dalších kriminálních příběhů z našeho života osmdesátých a devadesátých let.

30.11.2005 „Nepříbuzný“ Petr Jakeš

Po krátké těžké nemoci zemřel v úterý 29. listopadu 2005 dr. Petr Jakeš, geochemik a popularizátor vědy. Jakeš, který oslavil v květnu 65 let, vystudoval geochemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a potom v australské Canbeře. Několikrát pracoval v Lunárním a planetárním ústavu NASA v Houstonu, kde se účastnil rozboru vzorků z Měsíce. Po návratu domů působil v Ústředním ústavu geologickém a v posledním letech na Přírodovědecké fakultě UK, několikrát opět pracoval v zahraničí. Jakeš byl vynikajícím popularizátorem vědy, často psal i do MF Dnes. Kromě řady vědeckých prací vydal knihy pro širokou veřejnost, jako Za sopkami Pacifiku, Létavice a lunatici, encyklopedii Planeta Země, působil v televizi a v rozhlasu. Letos aktuálně napsal Vlny hrůzy o zemětřeseních, sopkách a tsunami.

14.01.2005 Bořitel mýtů Antonín Klimek

Když začal vycházet časopis Instinkt, ze zvědavosti jsem si ho koupil. Našel jsem tam zajímavý příběh z první republiky od Antonína Klimka. Usoudil jsem, že Instinkt nechce patřit mezi bulvární časopisy, kterým jde jenom o sex a hry, jinak by tam přece Tonda nepsal. A myslím, že podobně uvažovalo i mnozí jiní.