12.02.2011 Pátrání po kosmickém životě není zbytečné plýtvání
Před půl stoletím, když se pokoušel americký radioastronom Frank Drake pátrat po signálech vyspělých mimozemšťanů, byla představa života ve vesmíru pro většinu vědců nesmyslem anebo přinejlepším fantazií. Brzy nato, v polovině sedmdesátých let, se názor zlomil – Američané vyslali dvě automatické sondy Viking na Mars, aby tam hledaly mikroskopický život.
A dneska patří hledání mimozemšťanů – mikroskopických v naší sluneční soustavě a možná větších a inteligentních ve vzdálených prostorách vesmíru – mezi hlavní úkoly americké kosmické agentury NASA. Proč takové úsilí a tolik miliard dolarů věnují Spojené státy na tento výzkum, bez ohledu na některé kritiky, kteří ho považují za zbytečné plýtvání? Ne každý si uvědomuje, že objev mimozemšťanů – tedy jiného druhu života – může vést i k hlubšímu poznání zákonitostí života pozemského.
Nejvážnějším kandidátem na těleso obydlené mikroby zůstává pořád Mars. Vikingy nic neobjevily, nicméně dnes víme, že jejich aparatury byly poměrně primitivní, dokonce mohly ve svých laboratořích potenciální organismy zničit.
Převrat v nazírání na možné kosmické sousedy přinesly vědy pozemské. Od sedmdesátých let nacházejí badatelé na Zemi extrémně odolné organismy. Tyto extremofily, jak jim říkáme, mohou existovat bez kyslíku, bez vody a světla, za silného mrazu i v extrémně kyselém anebo i radioaktivním prostředí.
A toto poznání rozšířilo možné hranice mimozemského života. Díky tomu by extremofily mohly přežívat na Marsu, na Venuši, na Jupiterově měsíci Europa a na Titanu, největším měsíci Saturnu. Není vyloučeno, že když automatické sondy dorazí k dalším tělesům naší soustavy, najdou tam podobné podmínky.
V poslední době se zvýšila pravděpodobnost existence mimozemského života i v oblastech vesmíru vzdálených stovky světelných let. Předpokládá se, že ke svému vzniku potřebuje pevnou půdu – planetu či měsíc. V letech 1988–2009 objevili astronomové 340 takových objektů. Specializovaná družice Kepler, vypuštěná v březnu 2009, jich našla 1200. Když to odborníci z Amesova kosmického střediska NASA začátkem února oznámili, způsobili tím ostatním kolegům šok – to nikdo nečekal. Původně totiž předpokládali, že za tři roky jich najdou necelou tisícovku.
Kepler nejspíš způsobí takový převrat v astronomii jako Hubblův kosmický teleskop. Přinese takové množství informací, že se budou radikálně měnit názory na vznik planetárních systémů včetně našeho.
Vyšlo 11. 2. 2011 v MFD - Věda