Karel Pacner
novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku
hlavní články
Memoáry českého exulanta Zdenka Slouky
Nad pamětmi Zdenka Slouky, které vydala Academia pod názvem Jdi po skryté stopě – Lidské kroky politickou krajinou exilu, jsem strávil čtyři večery, mají totiž 800 stran. A byl to zážitek, za který musím poděkovat nejen autorovi, ale i řediteli nakladatelství Jiřímu Padevětovi, že ho k tomu ponoukal a nebál se takovou bichli vydat.
Kosmonaut a raketový konstruktér Konstantin Feoktistov
Před týdnem zemřel v Moskvě po dlouhé nemoci profesor Konstantin Petrovič Feoktistov, kosmonaut a raketový konstruktér. Na podzim 1964 se vypravil jako první vědec do vesmíru, později měl startovat znovu, ale zdraví mu to nedovolilo. A možná i něco dalšího – jako jediný ze sovětských kosmonautů nebyl členem komunistické strany. Ovšem to se nikde nezdůrazňovalo.
Usnadní dobývání vody z regolitu pobyt lidí na základně, anebo bude příliš drahé?
O přítomnosti vody na Měsíci, zvláště pak v oblastech jeho pólů, spekulují vědci už přes půl století. Potvrzení, které vydala NASA 13. listopadu, je vlastně jenom vyvrcholením snah ji tam objevit.
Ke svému experimentu vybrali Američané kráter Cabeus o průměru 96 kilometrů v oblasti jižního pólu, jehož dna se nikdy nedotknou sluneční paprsky. Předpokládali proto, že v jeho povrchových vrstvách leží led.
Přání „přátel“, jak Sovětům pracovníci československé rozvědky říkali, se rovnalo rozkazu. V červnu 1966 se vrátil z jednání s představiteli KGB v Moskvě náčelník první správy plukovník Josef Houska: Činnost správy zvláštního určení rozšíříme! Její pracovníci se musí hlouběji věnovat uprchlíkům z řad příslušníků ozbrojených sborů a nositelů vojenského či státního tajemství. Dne 19. listopadu byl dokonce založen objektový svazek Zrádci s krycím názvem Vlast. Nedávno připomněl tento úkol ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček.
Krvavý večer na Národní třídě
Pátek 17. listopadu: Podvečer se sešli v Praze na Albertově studenti. Chtěli si připomenout padesáté výročí přepadení českých vysokých škol nacisty – datum, které se stalo symbolem pro vysokoškoláky celého světa. Komunistické diktatury se nebáli a skandovali protikomunistická hesla.
Od Vyšehradu zamířila asi polovina lidí s rozžatými svíčkami do středu města. Ve Vyšehradské ulici se je snažil zastavit řídký kordon příslušníků VB. Nebyl však připraven. Až jednotka Pohotovostního pluku s pendreky a štíty demonstranty zadržela. Dav tedy pokračoval po nábřeží a u Národního divadla se stočil na Národní třídu.
Britský premiér Winston Churchill byl koncem dubna 1945 tak zoufalý ze Stalinovy věrolomnosti, že požádal imperiální štáb, aby připravil útok Spojenců proti Rudé armádě. Plán operace nazvané Unthinkable (Nepředstavitelné) dostal na stůl 22. května. Novou válku – možná třetí světovou – mělo začít 47 britských a amerických divizí podporovaných polskou Andersovou armádou a 100 tisíci německými vojáky 1. července. Navíc by použili i rakety V-1 a V-2, ukořistěné Němcům, a mohutné bombardovací svazy.
Minulý týden se dožil pětaosmdesátky Lubomír Štrougal, komunistický premiér, který strávil na vrcholu politiky tři desetiletí a po listopadovém převratu se uchýlil do soukromí. Novináře, kteří ho žádali o interview, odmítal s poukazem na to, že píše memoáry. Jejich výňatky se objevily na internetovém serveru Vanilka pod názvem MÝMA OČIMA. Knižně mají vyjít v prosinci.
Sovětská invaze do Československa v srpnu 1968 přiměla vyzvědače komunistických zemí na Západě, kteří tuhle službu dělali z přesvědčení, aby s ní skončili. Poslední iluze o komunismu ztratili. Poměrně malé odměny, které za svou zrádcovskou činnost dostávali, pro ně najednou přestaly mít význam. K jejich odstavení přispěli také uprchlíci z československé rozvědky – defektoři.
Od začátku sedmdesátých let museli sovětští a východoevropští vyzvědači lákat nové agenty z řad západních občanů na vysoké honoráře. Je zajímavé, že ve Velké Británii byli do té doby úspěšnější českoslovenští verbíři než jejich sovětští kolegové. Ovšem pokud pomineme známou cambridžskou pětku založenou Kimem Philbym koncem třicátých let a rozbitou v padesátých letech.
Historik Martin Kučera, který se věnuje českým dějinám na přelomu 19. a 20. století, zabrousil do období mnohem pozdějšího – po druhé světové válce. Pustil se do životopisu legendy české kriminalistiky Karla Kalivody. Neměl to lehké – plukovník Kalivoda nezanechal po sobě deník, musel vycházet se vzpomínek někdejších kolegů, známých a členů rodiny, něco našel i v archivech.
Nešťastného vývoje naší republiky se obávám už delší dobu. Proto jsem své zamyšlení MÁM STRACH O NAŠI ZEMI (otištěné v Reflexu č. 39) psal. Nebylo tedy odezvou na rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy zrušit ve střední Evropě antiraketovou základnu, jak si někteří kritici mysleli. Své obavy jsem začal formulovat do počítače začátkem srpna. Za měsíc jsem měl hotovou první verzi článku a 5. září jsem ji rozeslal k oponentuře několika známým od Brna až po kanadský Vancouver. Dostal jsem od nich pár poznámek, které jsem zapracoval do další verze, a i tu jsem konzultoval s několika přáteli včetně lidí z českých zpravodajských služeb. Až v pátek 11. září odpoledne jsem rukopis poslal do redakce Reflexu. A následující týden jsem jeho text ještě dvakrát aktualizoval – včetně odezvy na Obamu. Definitivní verze byla hotová ve čtvrtek 17. září a vyšla o týden později.
nahoru | celkem: 295 | stránek: 30 |
«<34567>»