Karel Pacner
novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku
hlavní články
Deník Právo se snaží vyvolat dojem, že mezi českými tajnými službami probíhá nesmiřitelný boj. Jakub Troníček tam v sobotu 20. února otiskl článek pod titulem Tajné služby stále v rivalitě, nejsou schopné ani společné oslavy. Kritizoval v něm, že civilní rozvědka, tedy Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), uspořádal minulý týden interní seminář o své historii a současných problémech, na který nepřišli zástupci ani civilní kontrašpionáže známé jako Bezpečnostní informační služba (BIS), ani Vojenského zpravodajství. A z toho odvozuje, že mezi službami existuje napětí, ba dokonce nepřátelství.
Hledání mimozemského života může získat nové sponzory a příznivce – diváky Avataru
Může existovat kosmický svět přijatelný pro život, jaký předvedl filmový trhák Avatar na exoměsíci Pandora, jenž krouží okolo velkého plynného giganta Polyfemus?
Ano, může. „Jestliže Pandora existuje, mohli bychom ho objevit a zkoumat jeho atmosféru v příštím desetiletí,“ domnívá se Lisa Kalteneggerová z Harvard-Smithsonianského astrofyzikálního střediska v americké Cambridgi. Podobné plynné obry známe i z naší sluneční soustavy – Jupiter, Saturn, Neptun. A všechny mají měsíce – „a je tam mnoho potenciálních obyvatelných světů“, připomíná Kalteneggerová. Exoměsíce by podle jejího názoru mohl začít zkoumat Webbův infračervený kosmický teleskop, který má odstartovat nejdřív v roce 2014. Dokonce by mohl zjišťovat jejich chemické složení. Podle Davida Kippinga z londýnské vysoké University College by mohl najít exoměsíce už kosmický dalekohled Kepler, který létá necelý rok.
Pokus o pohled na vývoj světa v 21. století
Můžeme nastínit vývoj světa na celé století? Každý pokus o takový obrázek je neobyčejně odvážný, autor si nikdy nedozví, nakolik se naplnil – ale v mnoha směrech je omylný. Nicméně pokud je jeho autor politicky a vědecky erudovaný, bývá zajímavý a inspirativní. Politolog a vysloužilý zpravodajský důstojník George Friedman, šéf firmy zaměřené na strategické analýzy Stratfor v texaském Austinu, se o to nedávno pokusil v knize The Next 100 Years (Příštích 100 let), která se stala bestsellerem. Výtah z tohoto nekonvenčního pohledu vyšel i na internetových stránkách Stratforu.
První kosmonaut světa zahynul na jaře 1968, když spolu se svým letovým instruktorem Vladimírem Serjoginem havaroval ve cvičném letadle MiG-15. Vyšetřovací komise, kterou jmenoval Kreml, žádné závěry o příčinách této havárie nezveřejnila. Není proto divu, že okolo tuto smrti obou pilotů se vyrojily nejrůznější mýty – stejně jako okolo zastřelení prezidenta Johna Kennedyho, jeho bratra Roberta a dalších osobností.
Na přelomu října a listopadu 2010 bude americká NASA a Ruská kosmická agentura slavit desáté výročí usazení první stálé posádky na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Tehdy vyletěli z Bajkonuru na palubě lodi Sojuz TM-31 dva Rusové – Sergej Krikaljov a Jurij Gidzenko – a Američan William Shepherd. Od té doby se v obsluze stanice střídaly sojuzy, nákladní progressy a americké raketoplány. Do podzimu příštího roku by měla být stanice konečně dostavěna a americké raketoplány, které tam dopravovaly ty největší díly, by šly do penze. Další osobní dopravu zajistí na stanici Rusové.
Klement Gottwald poprvé promluvil ve sněmovně – a hned vyhrožoval
Takový skandál Rudolfinum, kde zasedala sněmovna, dosud nezažilo. O slovo se poprvé přihlásil čtyřiatřicetiletý komunistický poslanec Klement Gottwald. V parlamentu byl nováčkem. Nedávné volby skončily pro komunisty fiaskem – zatímco v roce 1925 se stali druhou nejsilnější stranou, nyní klesli na čtvrté místo. Dřív měli 41 poslanců, nyní 30 – hlas jim dalo tři čtvrtě milionu lidí. Navíc sněmovna neuznala volbu Jana Haruse, který seděl ve věznici na Borech v Plzni, ani Jana Vodičky, který se právě odtamtud vrátil.
Výhledy kosmonautiky na rok 2029
V pátek 13. dubna 2029 mine Zemi planetka Apophis ve výšce 30 tisíc kilometrů – tedy níže, než v jaké výšce létají geostacionární družice. Tenhle balvan má průměr asi 300–400 metrů a dobu oběhu 300 dnů, takže se k nám bude stále vracet. Americký kosmonaut Russell Schweickart před čtyřmi lety navrhl, aby tam NASA vyslala automat, který by na jeho povrch vysadil radarový odpovídač, aby se dal lépe sledovat. Neposlechli ho, nedali na to peníze. Dnes se uvažuje o náročnější výpravě – v roce 2029 tam přistanou kosmonauti a instalují rádiový vysílač umožňující zpřesnit její dráhu, odeberou vzorky materiálu a pokusí se zjistit strukturu tohoto tělesa.
Přečetl jsem si prvních 50 z 220 stránek a knihu jsem odložil. Knihu českého exulanta v USA Roberta Buchara Revoluce 1989, kterou vydalo nakladatelství Brána, nedoporučuji brát do ruky.
Byl jsem v úterý na křtu knihy mé dávné kamarádky Marcely Pecháčkové, kterou pořídila z rozhovorů s Livií Klausovou – Smutkem neobtěžuju. Obě dámy si navzájem vysekly poklony, paní prezidentová prohlásila, že všechno, co v téhle knize je, je pravdivé, kdežto jiné knihy, které se tváří jakoby je posvětila, jsou výplodem jiných mozků. Přišel i Václav Klaus, a když podotkl, že o tom vůbec – ale vůbec – nevěděl a tu knihu dosud nemá, tak mu žena doporučila, aby si jí sám koupil; což on okamžitě učinil – je vidět, že v některých věcech je pod pantoflem.
Existuje života na Marsu? Nejnovější výzkumy meteoritu AHL 84001, který našli před čtvrt stoletím v Antarktidě a který nepochybně pochází z této planety, to naznačují. Ovšem není to poprvé.
O životě na Marsu začali před víc než sto lety spekulovat spisovatelé sci-fi. Byla to však jenom hra. Teprve když vědci získali zkušenosti se životem pozemským a nové přístroje, tedy před půlstoletím, se touto myšlenkou začali zabývat vážně. Proto také dvě americké laboratoře Viking, které tam přistály v roce 1976, se pokoušely zjišťovat, jestli ve vzorcích půdy nejsou stopy po životě. Nakonec vědci usoudili, že tam přístroje nic nenašly, i když někteří pochybovači dodnes poukazují na různé podivnosti možný život naznačující. Potom některé automaty objevovaly stopy vody, stejně jako metan a další zajímavé plyny v atmosféře, což by také mohlo svědčit ve prospěch života. A také meteorit AHL 84001, který odborníci zkoumají víc než dvě desetiletí, pořád dával naději, že obsahuje mikroby zmrzlé před 3,5 miliardy lety. I ten poslední výzkum, okolo něhož se strhl povyk, na to pomocí nových špičkových přístrojů ukazuje, ale opět je na hranicích možností – další studie mohou jeho závěry vyloučit.
nahoru | celkem: 295 | stránek: 30 |
«<23456>»