Karel Pacner
novinář, který píše i knihy, nyní na odpočinku
hlavní články
Zatčení desítky ruských nelegálů, tedy vyzvědačů hluboce zakonspirovaných, kontrašpionáží FBI před třemi týdny ukazuje, že tajné operace Moskvy proti USA, které začaly před osmdesáti lety, dál pokračují
Když na sklonku roku 1917 uchvátili v Rusku bolševici moc, domnívali se, že je to začátek světové revoluce proletariátu. Proto vysílali do světa vyzvědače, aby zakládali komunistické strany jako podhoubí pro budoucí vlády a současně získávali tajné informace, které by jim mohly v tomto úsilí napomoci.
Před pěti lety si posteskl komentátor amerického týdeníku Time, že v USA je tolik ruských špionů jako v nejhorších dobách studené války. Ovšem tím myslel špiony, kteří se schovávají za diplomatickou imunitu anebo tam působí jako novináři či obchodníci. Autor netušil, že FBI už pět let sleduje jedenáctičlennou skupinu ruských nelegálů – to je kategorie vyzvědačů, kterou považují sovětské a následně i ruské tajné služby za absolutní zbraň. A teď tahle absolutní zbraň vyhořela, protože americká kontrašpionáž deset členů téhle jedenáctky zatkla; poslední – a zřejmě nejdůležitější, protože držel pokladnu – uprchl, což je zase obrovský malér FBI.
To historie dosud nezaznamenala: deset chycených ruských nelegálů v USA najednou. Ano, západní kontrašpionážní služby v minulosti identifikovaly desítky sovětských-ruských vyzvědačů, kteří tam působili jako diplomaté, a nechaly je vyhostit. Ale deset nelegálů, špionů nejdůkladněji utajených? Ne, to nemá obdoby. Je to největší špionážní aféra Moskvy – vysloveně píšu Moskvy, protože ani za Sovětského svazu, ani za Ruské federace se tak obrovský malér nestal.
O víkendu zatkli agenti FBI v New Yorku, ve Washingtonu a jeho okolí, v Bostonu deset sovětských vyzvědačů, jedenáctého lapili na Kypru.
Tajné války tajných služeb nejsou ničím neobvyklým. V roce 1986 nařídil prezident Ronald Reagan vyhostit 50 sovětských diplomatů, kteří byli důstojníci zpravodajské služby. V roce 2001 muselo opustit Spojené státy 51 ruských diplomatů, podezřelých ze špionáže. Obdobný pogrom zažili sovětští špioni-diplomaté i ve Velké Británii: v roce 1971 rychle odjelo 105 lidí a v roce 1985 dalších 31.
Nedávno zesnulý Otakar Rambousek, legendární agent-chodec, byl jedním z nejméně 280 kurýrů třetího zahraničního odboje, které se podařilo Státní bezpečnosti zatknout – jak spočítal historik Prokop Tomek. Rovněž několik tisíc lidí, kteří jim doma pomáhali, Státní bezpečnost uvěznila. Po únoru 1948, kdy komunisté uzurpovali v Československu moc, utekly na Západ desetitisíce lidí – a z jejich řad se tihle kurýři rekrutovali.
Na oběžné dráze okolo Země se vytváří oblak, ze kterého nemá nikdo radost. Je to smetiště: vyhaslé družice, vypotřebované poslední stupně raket a jejich úlomky. Všechny tyhle trosky ohrožují kosmické stroje včetně pilotovaných, jako je Mezinárodní stanice ISS, americké raketoplány a ruské lodě Sojuz.
Čarodějové v České televizi jsou nezničitelní. Začátkem roku 2008 začali vysílat seriál Detektor inspirovaný záhadology, ezotériky a podobnými pavědci. Když jsem ho tehdy kritizoval, snažila se mne tehdejší šéfdramaturgyně publicistiky ČT Darja Macáková přesvědčovat, že další díly budou lepší. Nebyly. A po soustředěné kritice tisku a Akademie věd ČT vysílání seriálu zastavila – i když její tvůrci tvrdili, že mají smlouvu na dvacet dílů. Už tehdy mi Macáková řekla, že to není konec, protože Iveta Toušlová připravuje obdobný seriál.
V neděli zemřel po delší nemoci profesor moderní historie Vladimír Nálevka, autor řady populárních knih o světových dějinách. Bylo mu 69 let.
Pátek večer. Chtěl jsem se dívat na další díl půvabného francouzského seriálu Julie Lescautová. Ale jakmile jsem spatřil první obrázky pod titulky, okamžitě jsem Primu vypnul. Podvodníci! Zase strkají do nového seriálu díly ze starých cyklů, před mnoha roky odvysílaných.
Jak bude svět vypadat za 15, 20 či 50 let? To nikdo přesně neví, přesto se mnozí odborníci pokoušejí o určité pohledy do téhle budoucnosti. Zabývají se tím jak v prestižních takzvaných myšlenkových tancích a na univerzitách, tak v tajných službách. Důvod? Hlavně chtějí vytipovat krizové jevy a upozornit na ně, aby se jim lidstvo včas vyhnulo – pokud to ovšem vůbec jde.
nahoru | celkem: 295 | stránek: 30 |
«<12345>»